|
Zoologická zahrada města Brna byla pro veřejnost slavnostně otevřena
30. srpna 1953. Rozkládá se na 65 hektarech lokality Mniší hora v Brně-Bystrci
v těsné blízkosti brněnské přehrady.
Otevírací
doba : |
listopad až únor |
9°° - 16°° |
březen a říjen |
9°°
- 17°° |
duben až září |
9°° - 18°° |
DOPRAVA :
|
linka č. 1 (od Hlavního nádraží směr
Bystrc), |
linka č. 3, 11 (ze zastávky Česká směr
Bystrc) |
|
|
linka č. 50, 54 |
Z
historie ZOO Brno
1935
(24.11.) |
Ustanoven Spolek
pro zřízení zoologické zahrady v Brně. |
1937 (19.6.) |
Otevřen zookoutek v Tyršově
sadu na dnešní Kounické ulici. |
1941 (leden) |
Zookoutek v Tyršově ulici
likvidován příkazem fašistických úřadů. |
1945 |
Činnost spolku pro zřízení
zoo obnovena. |
1947-49 |
Spolek hledá vhodné místo
pro vybudování zoo v Pisárkách, Medlánkách, Králově Poli (farma
VSŽ) a Bystrci. Nakonec bylo šťastně vybráno území Mniší hora v
Bystrci. Ve 13. století patřila Mniší hora panskému hradu Veveří.
Roku 1373 byla markrabětem Janem darována klášteru u kostela sv.
Tomáše. Dříve se nazývala Mnišská hora a teprve od konce 18. století
je uváděna jako Mniší hora. V roce 1948 Mniší hora byla dána z
původního majetku agustiánského kláštera na Starém Brně do vlastnictví
státu, do správy ministerstva zemědělství. V roce 1949 převzala
Mniší horu do své správy Masarykova univerzita v Brně, aby zde
zřídila botanickou zahradu. Po dohodě spolku s představiteli Univerzity
bylo navrženo, aby zde vedle botanické zahrady byla vybudována
také zahrada zoologická. |
1950 (9.2.) |
Krajský národní výbor ustavil
Družstvo pro vybudování zoologické zahrady v Brně. |
(11.2.) |
Lokalita Mniší hora byla
vyhlášena státní přírodní rezervací. |
(6.5.) |
KNV změnil družstvo pro vybudování
zoo na organizační jednotku s názvem Zoologická zahrada. |
(1.6.) |
Zahájení první práce na kamenité
půdě Mniší hory při výstavbě zoo. |
1953 (30.8.) |
Zoologická zahrada slavnostně
otevřena. |
1957 |
Celá Mniší hora byla předána
rozhodnutím KNV zoologické zahradě a pro botanickou zahradu bylo
vybráno jiné místo. |
1958 |
Řízení zoo převzal od KNV
městský národní výbor, odbor školství a kultury. |
1990 |
Zřizovatelem ZOO Brno se
stává Magistrát města Brna, odbor kultury |
1990 |
Zoo Brno je jedním ze zakládajících
členů Unie českých a slovenských zoologických zahrad |
1992 |
ZOO Brno přechází pod odbor
životního prostředí Magistrátu města Brna |
1992 |
Je schválen Statut zoologické
zahrady města Brna |
1993 |
Zoo Brno žádá o přijetí do
Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Její řádné
členství je potvrzeno v roce 1997, a to s platností od roku podání
přihlášky |
1997 |
Statut zoologické zahrady
je nahrazen Zřizovací listinou zoologické zahrady města Brna udělenou
Magistrátem města Brna |
2000 |
Zoo Brno se stává řádným
členem exkluzivní Světové organizace zoologických zahrad (WZO) |
ŘEDITELÉ
ZOO BRNO
1950-53 |
Ing. arch. Otto Eisler |
1953-60 |
Jan Bartůšek |
1963 |
MVDr. Miloš Cupák |
1963-88 |
Ing. Svatomír Králík |
1988-90 |
RNDr. František Hanák |
1990-91 |
MVDr. Peter Kuba |
1991-94 |
Ing. Jan Filip |
1994 |
pověřen řízením Emil Štiss |
1994-96 |
MVDr. Jana Brandstätterová |
1996 |
Ing. Petr Fritsch |
1997 |
MVDr. Martin Hovorka |
|
1956 |
1. (zrušeno část provizorního vivaria 1977) |
1960 |
2. část provizorního vivaria |
1972 |
pavilon exotických plazů na vrcholu Mniší hory (projekt ing. arch.
Jaroslav Ledvina) |
|
1953 |
voliéry pro dravé ptáky |
voliéry pro sovy |
1959 |
provizorní ptačinec |
1967 |
bazénky pro vodní ptáky |
1971 |
bazén pro plameňáky |
1987 |
pavilón exotických ptáků (projekt ing. Frýdlová) |
|
1959 |
medvědinec (projekt ing. arch. Otto Eisler) |
1962 |
první ohrada z kovových tyčí pro bizony |
1963 |
stáje pro lamy |
1964-65 |
pavilony pro opice (projekt ing. arch Otto Eisler) |
1968 |
bazén pro lední medvědy |
trojklec pro karakaly |
1969 |
výběh pro kozorožce (stáj 1977) |
1963-71 |
stáje a výběhy pro horní kopytníky |
1971 |
veterinární nemocnice v zoo s karanténou a objekty pro lvy a lachtany
(projekt ing. arch. Jaroslav Ledvina) |
výběh pro tygry |
1972 |
bazén pro lachtany v návaznosti na pavilon plazů |
1976 |
stáje pro parohatou zvěř |
1976 |
čtyřklec pro šelmičky |
1977 |
výběh pro psovité šelmy |
1980 |
stáje a výběhy pro africkou zvěř, tzv. safari (projekt ing. Libor
Drápal) |
1989 |
objekt pro psy hyenové |
|
1973 |
restaurace s terasou |
1975 |
vodojem s užitkovou vodou |
1980 |
centrální přípravna krmiv (projekt ing. Dohnal) |
1981 |
středisko vzdělávací a informační (projekt ing. Ruller) |
1989 |
pokladny |
1990-96 |
prováděny pouze rekonstrukce a nutné opravy budov, stájí, ubikací |
1998 |
Otevření pavilonu Tropické království - soubor moderních expozic
soustřeďující zejména vzácné druhy plazů |
2000 |
Tygří skály - výběh a ubikace tygrů sumaterských a levhartů cejlonských
na ploše jednoho tisíce metrů čtverečních s umělými skalami, vodopády,
potoky a jezírky. |
2001 |
Dětská zoo (kontaktní zoo, kde si děti mohou pohladit kozy kamerunské,
ovce kamerunské, poníky, králíky) |
2002 |
Restaurace a obchod U Tygra |
2003 |
1. část expozice Beringia pro bobry kanadské - zaujímá plochu cca
750 m2, nádrž s umělými skalami pro bobry je dlouhá 32 m a v nejširším
místě má 5,5 m. U expozice je také postavena věrná replika srubu
kanadských indiánů kmene Haida. |
2004 |
2. část expozice Beringia pro vlky kanadské - asi hektarový přírodní
výběh, který přináší do zoo kus opravdové kanadské přírody. Plochu
výběhu dotváří terénní vlny, mezi nimiž si vlci najdou klidná místa,
což je pro tento druh obzvlášť důležité. Významný je také vodní prvek,
proto najdeme ve výběhu soustavu jezírek propojenou potokem s vodopádem. |
2005 |
Expozice pro koně Převalského |
Většina objektů v Zoo Brno byla
vybudována v akci „Z".
Pouze veterinární ambulatorium postavily Pozemní
stavby Brno dodavatelsky.
Projekt zeleně Zoo Brno zpracoval ing.
Ivan Otruba.
Tropické
království financovala zoo z vlastních zdrojů.
Pavilón
Tygří skály byl postaven
z investičních prostředků města Brna a
z peněz zoo. Expozice Beringia byla taktéž
postavena z investičních
prostředků města
Brna a z peněz
ZOO Brno..
ZDE |
|